Zpráva o činnosti VVVV v roce 2008

Výroční zpráva GŠ VVVV za rok 2008 aneb plnění akcí sdružení 4V v tomto roce

Stupeň tajnosti mizivý.

Přesně před rokem plus mínus několik hodin, jsme se tady sešli na kótě Půrynky 512 při příležitosti čeření mladého vína a vytýčili si hlavní body akcí, které jsme chtěli absolvovat v roce 2008. Demokratickým hlasováním, u některých členů ovlivněných demokratickým příkazem poradkyně, bylo z nepřeberného množství návrhů vybráno 9 resp. 10 akcí (ta desátá byla dodatečně zařazena – (viz školení PC ).

Jako první akce pod krycím názvem Libušina věštba byly narozeniny tří našich poradkyň Libuše Husákové, Kazi Peprnové a Tety Spěvákové ve dnech 22-23. února v prostorách zájezdního šenku zemanského městečka Blatnice o. Sv. Ant. Na samé místo konání oslav byli vladykové dopraveni samotným potomkem slavného Šemíka na historickém vozidle opatřeným novodobým bantamem. Po vzdání holdu všem oslavenkyním, zahrál k tanci i poslechu bodrý Moravák jménem Slovák. Z VIP hostů bych vyzvedl přítomnost maskota Otíka a taneční ukázku jednoho z nastupujících práčat Martínka. Po bujarém veselí, které někteří vydrželi až do časného rána jsme na druhý den se pokochali krásami Blatnice a navštívili Blatnické muzeum, kde nám některé vystavené předměty připomněly i naše mládí. Po občerstvení opět na místě činu jsme se těžko loučili neboť jsme se měli vidět až po dlouhých třech měsících.

Další akcí byla rekognoskace terénu pro XVII setkání. Po zkušenostech z Orlíku odjela průzkumná četa zkontrolovat místo a zajištění akce. Ukázalo se, že obavy jsou neopodstatněné a Lojza s Ivankou to drží pevně v rukou.

Následovalo samotné XVII setkání VVVV ve dnech 3O.-31.5. v Sedlicích na Pelhřimovsku. Lojza s Ivankou měli vše vzorně připraveno tak jak se od velitele čety dalo očekávat. Setkání se zúčastnilo 16 členů a 13 poradkyň. Vzpomněli jsme i na členy 4V, kteří již opustili naše řady, seznámení V. Matějíčka s XVIII setkáním na Třeboňsku, proběhla již tradiční a úspěšná tombola, k dobré pohodě hrála kapela Vaněčkovců Kovošrot Band a jako tradičně se utužoval kolektiv do časného rána. V sobotu následovala procházka k Sedlické vodní nádrži z důvodu načerpání čerstvých sil. Pro ty které i tato vycházka vyčerpávala měl Zdenek připraveny občerstvovací stanice. Na závěr tradičně smutné loučení s tím že za rok se opět sejdeme a snad i ve větším počtu než letos.

Další akcí ve dnech 13.-14.června byla akce Chlapi sobě v Doubravici. V rámci zdokonalování výcviku jsme navštívili bývalou vojenskou továrnu v podzemí přebudovanou v době socialismu na protiatomový kryt značných rozměrů. A že nejsme jen zelené mozky a jsme i kulturní lidé navštívili jsme SLOUPSKO-ŠOŠŮVSKÉ jeskyně, poutní chrám se zvonkohrou ve Křtinách, pštrosí farmu v Doubravici, pivovar v Černé Hoře, zahráli si bowlingový turnaj tamtéž, navázali družbu s místním obyvatelstvem v jedné z doubravských restaurací, kde na nás vzpomínají dodnes samozřejmě v dobrém. Na památku visí v tomto lokále naše logo Nad alkoholem nelze zvítězit, jen Moraváci remizovali…, poté jsme si ještě zabékali u Nováků na zahradě při závěrečném posezení. Druhý den po vydatném vývaru a dalších dobrotách na snídani jsme se vypravili na rozhlednu Chlumy a k pískovcovému sousoší, kde jsme zavzpomínali na kruté studené setkání na Chlumech před 10 lety.

Po návratu z této dá se jinými slovy říci ozdravovací vycházky jsme něco málo ještě zobli na cestu a po obvyklém loučení se rozjeli na různých dopravních prostředcích, mezi nimiž bylo i jízdní kolo, ke svým domovům.

Další z větších akcí byl společný týden GŠ VVVV a jejich poradkyň na soustředění v Jizerských horách pod názvem Jizerská 50. Při cestě k našemu cíli jsme pokořili Prach. Skály a dobyli drábské světničky, jen jeden vetřelec odolával naší přesile a to bylo klíště v Jiřinčině nožce na něhož nepůsobila ani Honzova 64. Proto byla použita lest a po výzvě ať vyleze, že se mu nic nestane stačilo chvilka jeho nepozornosti a bylo z jeho hodovního stolu nekompromisně zlikvidováno. Poté se pokračovalo k cíli naší cesty Albrechticím v Orl. Horách.Hlavním stanem byl určen pension manželů Hübnerových, kde se odehrávalo vše podstatné. Odtud jsme vyráželi na různé světové strany za dalším poznáváním této lokality. Ať už to byly protržená přehrada na Bílé Desné, exkurse v továrně na dřevěné hračky Detoa Jiřetín, sklárny Harrachov, pivovar Novosad, rozhledna Štěpánka na Kořenově, skokanské můstky v Harrachově a bylo by jich ještě více pokud bychom je našli. I když nám při některých výšlapech nepřálo počasí všechny jsme je zvládli bez problémů což potvrzuje i cesta lanovkou v husté mlze na Čertovu horu, kdy jsme se ani o metr nevychýlili a přesně trefili vrchol. Volné chvíle v hlavním stanu jsme využívali k relaxaci a nabírání sil na dlouhé pochody nevědíc zda cíl najdeme a nebo se vrátíme ještě týž den na základnu. Někteří tento čas využívali ke koupání v krásném bazénu, jindy se hrál petang na velmi těžkém terénu za hlavním stanem, vrhání šipek, kde měli výhodu ti co už viděli terč dvakrát neboť bylo jedno do kterého se trefí. Vrcholem relaxace byl košt několika (asi 15) vzorků z vykvašeného ovoce, někteří koštéři vzali tento úkol tak důsledně že některý vzorek museli koštovat vícekrát neboť při prvním koštu se jim něco nezdálo a chtěli vědět čím to asi je.

Týden utekl jako voda a byla tu cesta domů. Na té jsme se ještě zastavili v Babiččině údolí, na zámku v Opočně a po občerstvení jsme vyrazili plni dojmů a pěkných zážitků k domovům.

A je tu další z plánovaných akcí a to Vítání nových občánků ve dnech 22.-23.8. v záložním opěrném bodu Doubravici nad Svit.. Toto setkání bylo uskutečněno na počest nastupující generace stávajících práčat i nově narozených Jakuba, Veroniky, Lukáše a Agáty. Stávající práčata i nové přírůstky byly řádně oslaveny slavnostními přípitky různých značek a proslovů někdy to zůstalo jen u pokusu o proslov a konal se pouze přípitek. Posezení bylo na chvíli přerušeno vycházkou nad Doubravici odkud je krásný výhled na okolí, poté akce pokračovala do obvyklých hodin. Někteří, aby to nepřeháněli s hygienou, ustlali si přímo v hodovní síni na zemi. Ráno bylo kruté na vstávání ale čekala nás cesta motoráčkem do Boskovic, kde jsme navštívili tamní krásný zámek, prošli se parkem i zámeckou zahradou a pokračovali prohlídkou židovského města a synagogy k občerstvovací stanici na náměstí kde jsme doplnili kalorie a pro změnu zase autobusem se vraceli opět do Doubravice. Po nezbytném kafíčku nastal čas na loučení a po doplnění tekutin do chladiče Tondovýho pokořitele zimní Vysočiny se všichni rozjeli do svých domovů.

Již tradiční akcí je každoroční vinobraní které bylo letos ve dvou termínech a to 27. 9. a 11.10 opět s hojnou účastí i za přítomnosti naší televizní kamarádky Mirky Všetečkové. S výkony sběračů, letošní úrodou, cukernatostí a vizí do dalších let vás seznámí majitel těchto latifundií Láďa Spěvák. Jaké jsou jednotlivé druhy vína chuti není nutno podrobně probírati neboť to ochutnáme osobně a detailně přímo ze sudů.

Jako jedna z posledních akcí byla také již tradiční Dámská jízda v lázních Luhačovice, která se konala ve dnech 15.-19.11. Jelikož této akce se zúčastnili pouze poradkyně a nám se nepodařilo propašovat Zdenka do léčebného domu jako pokojskou, a ze strany poradkyň byla na informace z této akce uvaleno přísné embargo nemohu vás ani ve hrubých rysech o této akci informovat.

Dodatečně byla do plánu zařazena vzdělávací akce s názvem S počítačem nejen do NATO, která nechtěně kolidovala zrovna s termínem poradkyň a to v období 15.-17.11. Nadšení v očích účastníků se setkání s počítači bylo nepřehlédnutelné, jejich tužba po aspoň základních znalostech práce na počítači byla až dojemná, touha po vzdělání byla až taková, že někteří se pro nedostatek počítačů nechtěli s ostatními o jeden přístroj ani dělit, ale i ti si chtěli aspoň na tu myšku jenom šáhnout. K větším rozbrojům však nedošlo už i díky vedoucímu školení Zdenkovi, který zábavnou a poutavou formou udržel zájem školících o tuto problematiku i do pozdních večerních hodin a někteří byli ochotni obětovat i svůj spánek jen aby nasáli co nejvíce informací. I sám školící důstojník byl překvapen zájmem účastníků o tuto problematiku, nevysychajícím tokem otázek ze strany školených a v neposlední řadě vzorným chováním, morálkou a neutuchající touhou proniknout do tajů náročnějších operací při práci s PC, že slíbil všem zájemcům pokračování školení 2. dílem v příštím roce.

Závěrem tohoto ročního vyhodnocení bych chtěl všem, kteří se na pořádání akcí v tomto roce podíleli poděkovat s přáním abychom se ve zdraví a v plném počtu setkávali i příštím roce 2009.

Štafetový kolík pro zpracování zprávy za rok 2009 předávám generálu………………