Zpráva o činnosti VVVV v roce 2007

Vážené poradkyně, vážení členové generálního štábu Vojenských veteránů ve výslužbě

Prvního prosince roku 2006 jsem převzal štafetový kolík a jako člen štábu zaznamenával průběh akcí konaných v roce 2007.

Plán akcí na rok 2007, který jsme si navrhli a schválili byl velmi bohatý, ale někdy člověk míní a život mění.

Vzhledem k mimořádné situaci byla akce oslavy 50-ti let poradkyň odložena a začali jsme rok až 24.-25. března tradiční zabijačkou v Blatnici. Zpravodaj a fotograf Honza Ševčík zaznamenal tuto akci 12-ti snímky na našem webu. Nevím jestli jsme byli dostatečně psychicky a fyzicky na první akci připraveni – přesto prase bylo udoláno. V neděli částečně odpadli řezník Laďa a fotograf Honza. Tradiční loupežnické dělení masa proběhlo bez problémů. Jelikož se pan domácí v Blatnici připravoval na zateplení domku, využil brigády GŠ VVVV, při úklidu lešení.

Rekognostace místa XVI. setkání VVVV v Nedvědici, 14. dubna 2007 provedl pouze úzký štáb. Začaly se projevovat pracovní problémy členů. Přesto 8 nových fotografií obohatilo naši fotogalerii a dávalo tušit, že Láďa Dufek i s manželkou se k úkolu postaví zodpovědně.

Tradiční již XVI. setkání VVVV se konalo v Nedvědicích 25.-26. května. Na setkání dorazil Fredy Kopecký na kole. Poslední stoupání k místu srazu ho tak dorazilo, že chtěl kolo hodit dolů z kopce. Ondrej Pupák s manželkou Janou skončili v Buchlovských kopcích, kde jim vypověděla službu stará škodovka. Do Buchlovic pro ně pak jeli Honza Kocanda s navigátorem Tondů Peprnů. Laďa Spěvák jim dal na cestu Veltlín a vyrazili. Psychicky zdeptanou Janu i Ondreje přivezli na sraz, kde již probíhalo tradiční setkání. Volná místa po Honzovi a Tondovi, při slavnostním nástupu VVVV, zabraly Jiřinka a Jana , samozřejmě v uniformách VVVV. Hudební skupina pod názvem Staří fotři, vyhrávala jako o život, někdy jejich výkony museli podpořit i zpěváci z našeho štábu. Ještě, že jsme byli na samotě …… medvědi i vlci zmizeli daleko do lesa. Prohlídku zámku na druhý den absolvovali jen někteří členové. Ostatní měli prohlídku pouze z venku nebo ze zámecké restaurace.

Akce „Chlapi sobě“ ve dnech 22.-23. června probíhala v režiji Lojzíka Holíka a za vydatné spolupráce jeho manželky Aničky Holíkové. Program byl připraven velmi náročný, přesto zodpovědný přístup většiny členů i tradiční řidič Vlastík husák udělali z této akce správné šou. Nezúčastnil se pouze Ruda Novák vzhledem k pracovnímu vytížení ve státní organizaci Česká pošta.Začátek akce začal prohlídkou vinotéky v Ostrožské Nové Vsi,pokračovala na letišti v Kunovicích a pak byl přesun na Valašsko – prohlídka krajiny z rozhledny nad Vizovicemi a proběhly i již tradiční střelby. Večer přesun na večeři a utkání v bowlingu. Ubytování a nocleh proběhl bez větších problémů, pouze Tonda Peprna vzal v noci Vlastíkovi spacák. Ještě že Vlastík je z Vysočiny a na zimu je zvyklý.Druhý den prohlídka ZOO Lešná. Cesta vláčkem byla provázena defektem pneumatiky a orámována zpěvem Moravských lidových, což bylo kolemjdoucími bráno s povděkem. Jenom cestující v druhém vagonu se divně tvářili. Na konečné jsme zjistili, že tam byli samí hluchoněmí.Za celou přípravu této akce, na kterou hned tak nezapomeneme, patří velký dík Aničce a Lojzovi Holíkovým.

Akcí roku byla označena červencová akce pod názvem „Cestou necestou za dědem Pradědem ve dnech 4. – 8. července. Zdeněk Opavský ve spolupráci s Jiřinkou vypracovali takový plán, že Honza Ševčík nestačil již ovlivnit tradiční předpověď počasí. Již začátek této akce dával tušit, že bude na co vzpomínat. Místo příjezdu do Prostějova Spěvákovi a Ševčíkovi jeli do Kroměříže. První dny pršelo, při přesunech nám to ani moc nevadilo. Ovšem obchůzka hradu „Sovinec“ kdy jsem zmokli a to řádně, utužila celý kolektiv. Ani deštník Zdeňka to nevydržel a to stál 40 korun. Ubytování v překrásném hotelu a večerní programy – 1 košt slivovice VVVV, hra Kostky, přebor v šipkách nás držely stále v činnosti.. Ranní buzení prováděl Tonda Peprna známým hlasem z mobilu „Je čas vstávat je sedm hodin“.Po vydatné snídani jsme první den vyrazili z Karlovy Studánky podél potoka Bílé Opavy směrem k vrcholu Pradědu. Náročný terén začal prověřovat naše fyzické, později i psychické síly. Vršek Pradědu byl v mlze, ale asi 100 metrů od vrcholu se počasí umoudřilo a pohled na Jeseníky stál za to. Slivovice ubývala a to jsem nebyli ani v polovině cesty. Majka Ševčíková a Jana Peprnová jeli proto z Ovčárny zpět autobusem. S přibývajícími kilometry a nedostatkem PHM se členové vyrovnávali různě. Někteří poskakovali (například Laďa), jiní nemohli doplut ani na zem (když někoho potkali v proti směru, první slova byla jak daleko je hospoda).První košt slivovice byl perfektně připraven. Do degustace se všichni zapojili tak vehementně, že jsme ani nepostřehli bušení do dveří WC, kde se zabouchla Jiřinka Kocandová a nemohla se dostat ven.Na druhý den pochodu kolem Petrových kamenů jsme byli již daleko více připraveni. Pohonných hmot jsme měli tak na obchůzku celých Jeseníků. Jedině host našeho složení ztratil pleskačku, ale ani to nás nezlomilo. Po náročném větrem orámovaném dnu, dokonce Zdeněk a Hela předvedli náročnou koupel v místním venkovním hotelovém bazénu. Odvahu ocenili všichni přítomní.Ubytování – strava – program – všechno proběhlo k plné spokojenosti této dovolené, máme na co vzpomínat.

Další akcí tentokrát opět na Valašsku bylo „Opékání u Holíčka“ ve dnech 31. 8. – 1. 9. 2007. Předpověď počasí nás trochu zaskočila, a proto byla zvolena mokrá varianta akce.Opékání a čepování na balkoně občerstvení v obýváku.S tichým souhlasem Aničky Holíkové akce začala. Kamarádka rodiny Holíkových Jarka nejdříve promítla svůj tandemový seskok z letadla na letišti v Kunovicích. Pro nás všechny velmi zajímavé, my se přesto raději držíme blízko země.Jídla a pití zde bylo velmi mnoho, škoda, že jsme opět nebyli kompletní. Na druhý den byla prohlídka vesnice Hrobice a spokojeni odjíždíme zpět k domovu. Odjezd se nemusel posunovat, protože Lojzík slíbil, že zajistí dopití bečky piva. Vzhledem k tomu, že v noci čepoval jak z balkonu tak z obýváku jsem tomu věřili. Co na to říkala Anička, již nevíme.Trpaslíci, kteří hlídají dům Holíků to taky přežili, pouze ten pod balkonem byl trochu od pivní pěny …….

Letošní úroda Hroznů ve Velkých Bílovicích očekávala brigádníky ve třech termínech. Zahájení jsem provedli 15. září a nasbírali 75 q hroznů. Kdo mohl tak Laďovi a Lidce v této náročné práci pomohl. Takovou úrodu jsem zde ještě nezaznamenali. Letos se do vinobraní zapojila i Mirka Všetečková (alias Jarka).Nosiči při vinobraní letos byli Ruda a Tonda. Honza Kocanda vzhledem k tomu, že se letos neuděloval diplom zůstával v záloze. Na druhý termín a to 10. října přijel i s dcerami. Omlazená sestava rychle pochopila o co se jedná. Na udělení diplomu to přesto bylo málo.Jelikož se počasí zhoršovalo bylo nutno povolat další sběrače na den 24. října. Zdeněk Opavský konečně dorazil opravu střechy a na závěrečném sběru se patřičně odreagoval. Tonda a Lojzík sbírali a popíjeli „Kofolu“. Odvoz měli zajištěn a slogan „Kofola je nápoj pravý, ženám svírá, mužům staví“ se rozléhal podzimními vinicemi.

Akce „Dámská jízda“ v Luhačovicích v termínu do středy 15. listopadu do neděle 18. listopadu. Přivítání poradkyň v lázeňském městě provedl Tonda Peprna lázeňským oplatkem. Program spolu s lázeňskými procedurami všem určitě prospíval. Dokonce navštívily ZOO Lešná místo pracovního působiště Aničky Holíkové. Průvodkyni Anička nedělala, ona ví přesně kde jsou hospody a občerstvení, ovšem pavilony a zvířata se tam stále mění a nestačí to všechno sledovat. Při akci „Chlapi sobě“ se Honza Kocanda vyfotil s velbloudem a při dámské jízdě se Jiřinka vyfotila s opicí, aby měla důkaz, že byla také v ZOO.Počasí se jim letos moc nevydařilo, protože Honza Ševčík byl ve stavu nemocných. Aby neztratil neschopenku tak ani počasí nezařídil. Účastnice zvolily návštěvu „Solné jeskyně“, aby si připomněly teplo. Blahodárný účinek potvrdily některé ženy i spánkem v této místnosti. Jo,to byla pro ně POHODA.Po vyčerpání procedur a stálého dodržování pitného režimu (zásoby měly dostatečné) ukončily pobyt v lázních. Na odjezd opět dohlídl Tonda Peprna a pozoroval spokojenost z této dámské jízdy u většiny účastnic.

Informace z letošních akcí zaznamenala agentura A. J. P. (Antonín, Jana Peprnovi).

Pomyslný štafetový kolík předávají dalšímu členovi.

Na závěr chci poděkovat Vám všem, kteří jste jakýmkoliv způsobem přispěli k našim akcím.

Veškerá činnost byla zdokumentována na našich webových stránkách a máme na co vzpomínat.

Do konce letošního roku a do toho dalšího hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.