Zpráva o činnosti VVVV v roce 2013

Vážení spolubojovníci a naše poradkyně v dobách dobrých i zlých. Dovolte mi abych přednesl zprávu o našich společných setkáních a akcích v tolik diskutovaném roce 2013
I když v globále vlastně rok 2013 za moc nestál, na našich akcích bylo vždy veselo , dobře a příjemno .Možná bude mé hodnocení subjektivní – ty předešlé zprávy jsem moc neposlouchal, takže nevím jak ta má vyzní. Budu akce hodnotit tak jak jsem je viděl já.

Akce první – Zabíjačka u Toníčka.
Naše milovaná akce. Když jsme se Lidunkou v pátek večer na tuto akci chystali, my a asi nikdo z dalších účastníků akce si nemyslel , jak bude vypadat sobotní ráno 23.2.2013.Hororovou , přívaly sněhu doprovázenou cestu však zvládly osádky vozidel, až na jednu ,a to doubraváci.com,kteří
se museli vrátit zpět domů z důvodu neprůjezdnosti cesty.Ti , kdo tomu nevěřili se posléze z rádia dozvídali jaká situace na Blanensku a všude jinde byla.Pravdu také nemě ti , co si mysleli, že Marie hlásí ! „Rudo chumelí, jestli budem pokračovat, tak jsme v prdeli .“ Zabijačka včšak začala, prase padlo, výrobky byly výborné, pití taky nálada skvělá,kotelník s knírkem spolehlivý i když na poslední škvarky se již muselo svítit baterkou. Vše dopadlo výborně a dokonce i sníh do rána roztál. Všechno jsme nakonec odpili a odhulákali v Tondově sklípku kam nesněží , neprší a nikdy nemrzne.Po přespání v nedalekém penzionu jsme si rozdělili výslužku a s konstatováním, že domácí byli výborní a žádný z účastníků mobil „neprosral“ , jsme se rozjeli domů.

Akce druhá – Mariánské Lázně.
Druhou krásnou akcí loňského roku byl výlet do Mariánských Lázní.Účastníky byli všichni, tedy i dříve sněhem zavátí Doubraváci.Ubytovali jsme se v malém, ale pěkném hotýlku zvaném Pelikán, kde se nejen dobře masíruje , ale i skvěle vaří v jedné osobě o čemž jsme se přesvědčovali každý den.Cesta sem do ML, což jsem nezmínil, byla velmi náročná protože v jednom ze dvou přepravních vozidel byl přebytek pití, že my co jsme v něm cestovali jsme museli žádat posilu , aby nám s tím pomohla. Tohoto úkolu se odpovědněji nemohl nikdo jiný ujmou než Liduška, což se později naplno potvrdilo.Druhý den pobytu byl věnován prohlídce Mariánských Lázní v celé jejich kráse. Při zpáteční cestě bylo zřetelně slyšet spokojené vrnění ředitele CK VVVV Tour, jak to má parádně zmáknuté ke spokojenosti všech klientů.
Třetí den jsme se vydali do Chodové Plané,do míst, kde jsme před více než 41 léty trávili dlouhých deset měsíců svého mládí a vlastně i do míst, kde začalo naše společné přátelství, které trvá už tolik let.Prostory zámečku našli značně zdevastované, prostě odpovídající dnešní době.Při cestě „ ke kapli u Sv. Anny“ , jsme si zavzpomínali jak jsme zde kopali zákopy, plazili se v blátě a sněhu zmrzlí na kost a závistlivě hleděli po každém i nákladním vlaku , který zde projížděl „ našim směrem ,“ tedy na Moravu.Po prohlídce zámku , kterým nás provázel tajemník místního Mě. Úřadu,jsme navštívili místní pivovar Chodovar. Již první pohled byl krásnější než ten na zámeček a následný oběd v restauraci ve skále byl výborný a ani moc nestál.Celkově Chodovka velmi zkrásněla a náš dojem by určitě neutrpěl i kdybychom někde potkali vysloužilou „ sedmu,“ což se nestalo.
Předposlední den jsme navštívili rezervaci SOOS, kde jsme si připadali jako na Islandu mezi vřídly. I prohlídka motýlího domu byla zajímavá i tím, že někteří motýli se chtěli „pářit“ s některými poradkyněmi.Výborný oběd v jedné místní restauraci zpříjemnila veselá šenkýřka svými bonmoty.Prohlídka Františkových Lázní byla zakončena ošaháváním Františkovýho ptáka našimi poradkyněmi.Den byl nabitý mnoha zastaveními na zajímavých místech a tak není divu, že byli všichni cestou do hotelu unaveni , ale následná masáž a večeře zase vše napravila.
Poslední den byla naplánována cesta zpět domů přerušena zastávkou na oběd v motorestu a závěrečným posezením a občerstvením v Ubušínku u Husáků.

Akce třetí – XXII. Setkání VVVV
Setkání pořádal Zdeněk Bartošek, spolu s Přéďou. Přívítání bylo velmi dojemné z toho důvodu , že spolu s pořadateli nás vítali kamilko Faigl se svou ženou Světlankou, kteří byli na setkání poprvé a bylo tomu čtyřicet roků, co jsme se neviděli . Počasí srazu nepřálo , takže sobotní program byl zrušen a o to dříve jsme se rozjeli domů.

Akce čtvrtá – cyklodovolená v České Kanadě.
Než jsme sem však dorazili tak jsme navštívili městečko Telč se svými památkami. Také jsme zde poobědvali v restaurantu U Švejka a pokračovali ke svému cíli .Nový Vojířov a penzion Medvědí paseka nás přivítal v čele se Zdeňkou a Standou Skořepovými, coby majiteli penzionu.Zajímavostí příjezdu bylo to, že než jsme se vypakovali z aut k ubytování byly vypity dva litry vína tak rychle, že mnozí to ani nepostřehli. Hned večer se rozjel soutěžní boj ve hře „Člověče zlob se nebo ne“ , které po právu vyhráli manželé Opavští, protože to bylo na jejich pokoji a zasloužili si to . Další dny jsme opět mnoho krásných a zajímavých míst nejen u nás, ale i v sousedním Rakousku, které bychom – a říkám to již po několikáté roky dozadu, bez našeho obětavého ředitele CK VVVV Tour a jeho píle při přípravách těchto akcí nikdy neviděli ! Taky jeho lidský přístup, že nás nechával nezištně vyhrávat v dalších soutěžích , potom co si vyhrál dvě první místa (v člověče a koštu slivovic) , svědčí o jeho kvalitách. Jen připomenu, že dalšími vítězi byli šipky – manželé Ševčíkovi, petang a kuželky manželé Spěvákovi.Středa je při dovči dnem bez kol – tedy cklistických a byla věnována výletu úzkokolejkou do Jindřichova Hradce, kde jsme překročili 15. poledník a vylezli na kostelní věž. Jen Zdeněk si dal k obědu tak drahý volský oko, že ho přešla chuť s námi na tu věž vylézt a i z výšky těch 35 m bylo vidět jak je nasraný. Taky nemůžu zapomenout na to , ženeje poledník , ale státní hranici jsme překroči k sousedům do Rakouska a při návratu jsme nemohli v lesní terénu najít cestu zpět. Opět však zakročil náš ředitel CK, který se mistrně německy domluvil s českými zástupci turistického značení, kteří cestu k nám domů zrovna vyznačovali.
Po týdnu bycyklování vedla cesta domů přes Kocandovy, kteří se z důvodu šestinedělí nemohli této dovolené zúčastnit. Museli jsme nové „práče Ondřeje “ v našem seskupení náležitě přivítat do života a hrdý dědeček s babičkou se nám s ním rádi pochlubili.Při prvním pohledu jsme zjistili, že je to celý děda a potvrzení této skutečnosti mu strýc Honza Š. Přilepil na chviličku malého kníra …..

Akce pátá – Vinobraní u Spěváků.
První sběr proběhl na Lanštorvské hody – 21.9.2013,což nijak neodradilo Ševčíky, aby se zúčastnili spolu s dalšími veterány a jejich polovičkami a aktivně révu sklízeli.Jelikož zdál se zdravotní stav hroznů bídný, Hoza Ševčík okamžitě a operativně ještě ve sklepě založil zprostředkovací agenturu „ Naháňka“s níž velmi úspěšně a rychle zajišťoval tolik brigádníků, kolik bylo třeba. Sběr se velmi rychle a spolehlivě rozjel a nejen to, ale sám i se svou ženou Maruškou, čerstvou důchodkyní, šel obětavě a v čele příkladem, jak se má nezištně pomáhat kamarádovi v nouzi.Nelze však zapomenout i na všechny ostatní, kteří se zapojili v několika vlnách do sběru. Tímto jim ještě jednou jménem svým i jménem agentury „Naháňka s.r.o.“, velmi srdečně děkuji.Taky musím připomenout, že do sběru se též připojili naši mladí,což byla též nezanedbatelná pomoc a když jsme viděli „žebro z koze“ jak maká, byla roadost se připojit.

Akce šestá – Dámská jízda
Z našich akcí se již stávají akce tradiční a nejinak tomu je i u akce Dámská jízda, která je již letos, pokud se nepletu, ….. v řadě.To, že již některé naše poradkyně pobyt v lázních potřebovaly, dokumentoval způsob jejich vystupování z aut, které je dovezly před jejich dočasný domov – hotel Alpská růže.Pobyt probíhal dle klasického snénáře -procedůry , dodržování pitného režimu, zdravotní procházky, návštěvy kulturních akcí a dobré jídlo. Vše důsledně kontroloval maskot Otík a a náladu pozvedla i dotace z GŠ VVVV. Smutnější již ovšem bylo , že je to dotace poslední …..Dny v lázních ubíhají jaksi rychleji a tak zase muselo dojít k loučení a rodinné taxíky rozvezly poradkyně do svých domovů.

Akce sedmá – Svatomartinské hody
Způsoby přepravy generálů na místa dislokace jsou v zájmu utajení různé. Jedna ze skupin se letos přemísťovala zvláštním osobním vlakem do stanice Ladná. Důkazem, že utajení přesunu bylo dokonalé, bylo to, že na stanici Ladná vítal generály pouze jeden příznivec našeho seskupení ! V dislokaci na kotě 452 Půrunky se nakonec šel kompletní generální štáb a mohla se , po uvítacích ceremoniálech, podávat výtečná pečená husa s červeným i bílým zelím a bramborovými i klasickými knedlíky. Vše bylo zapíjeno vynikajícím vínkem a pivním mokem. Ne divu, že záhy potom následovaly tradiční zpívánky a dokonce doprovázené i tanečky. Tradiční noční akce „Ze sklepa do sklepa „ , nemohla být vynechána, i když bylo zima jak vrusku při obléháni Stalingradu.Ráno raníčko následovalo čištění hlav procházkou vinohrady, načež následoval příjezd Sv. Martina s ochutnávkou mladých vín roku 2013. Pozdně odpolední loučení bylo proto tentokráte veselješí než jindy a všichni jsme si přáli brzkého schledání.